O vodních cestách

O vodních cestách

vodní cesty
vodní cesty
Evropa je protkána sítí silnic, dálnic, železnic a samozřejmě i vodních cest. Bohužel Česká republika tvoří v této síti vodních cest pustý ostrov, který je napojen pouze jednou, slepou a v dnešní době poměrně nespolehlivou vodní cestou- řekou Labe. To bude zřejmě i důvodem toho, proč jsou vodní cesty u nás vnímány jako něco negativního co poškozuje životní prostředí. Přitom vodní doprava je nejen nejstarším druhem dopravy vůbec, ale i nejekologičtější dopravní systém. V Evropě se neustále staví nové a modernizují se stávající vodní cesty. Například jedna z nejvýznamějších evropských vodních cest- průplav Rýn Mohan Dunaj byl otevřen až v roce 1992. V současnosti probíhá výstavba průplavu Seina – sever, který propojí pařížskou průmyslovou oblast s Porýním. I u nás existuje projekt velké vodní cesty – Průplav Dunaj Odra Labe, který by se mohl stát páteří ekonomického rozvoje dotčených regionů podobně, jak je tomu za našimi hranicemi.

vodní cesty mapa
vodní cesty mapa
 Druhy vodních cest Nejstaršími vodními cestami jsou přirozeně splavné řeky. Bohužel tyto řeky nevedou často tam, kde by se to lidem hodilo. Začali proto upravovat nesplavné řeky tak, aby byli využitelné pro vodní dopravu. Další fází vývoje bylo propojení jednotlivých splavných toků mezi sebou pomocí umělých průplavů. Vzniklá sít vodních cest umožnila nebývalý hospodářský rozvoj v evropských zemích. Je potřeba uvést, že vodní doprava je bezkonkurenčně nejkapacitnější dopravní systém vůbec.

Příklady evropských vodních cest

Rýn
Je nejfrekventovanější vodní cestou světa. Protéká Švýcarskem, Francií, Německem a Nizozemím. Horní tok je splavný díky soustavě jezů a plavebních komor, jejiž součástí je i Velký alsaský průplav. Nejvýznamější přístavy v této části Rýna jsou švýcarská Bazilej(Basel) a francouský Strasbourg. Střední část Rýna tvoří jedno z nejmalebnějších říčních údolí v Evropě, jehož svahy jsou pokryty vinicemi. Je zde velká frekvence osobních, hotelových i vyhlídkových lodí, které přepravují obrovské množství turistů. Tato část Rýna se nazývá Gebirgsstrecke a její součástí je i slavná skála Lorelei. Od Koblenze se proud zklidňuje a Rýn protéká jednou z nejprůmyslovějších oblastí světa- Porúřím. I přes to má tady Rýn čistou vodu a koryto působí přírodním dojmem. V tomto úseku se nachází největší říční přístav světa- Duisburg. Na hranicích s Nizozemím se Rýn rozděluje do dvou ramen: Lek a Waal. Spolu s rameny řeky Maasy tvoří rozsáhlou síť vodních cest. Vlévá se do moře v Rotterdamu, kupodivu pod jménem Oude Maas.

Baťův kanál
Je typický příklad úpravy nesplavné řeky Moravy pro plavbu. Z odborného hlediska je v tomto případě použití výrazu kanál chybné. Kanál nebo také česky průplav je spojnice mezi dvěmi splavnými řekami, což Baťův kanál nesplňuje. Nicméně Baťův kanál je zažitý název a nevidím problém v tom ho používat. Popišme si tedy, na jakém principu byla Morava splavněna. Morava je splavněna tzv. kanalizační metodou. Tato metoda spočívá ve výstavbě jezů, které zadržují vodu v jezových zdržích. Výškový rozdíl vytvořený jezem překonávají plavební komory. Soustava těchto jezů vytváří na řece v podstatě schodiště, které pak umožňuje plavbu. Více o Baťově kanále se dozvíte zde.

Průplav Marna- Rýn(Francie)
Typický kanál propojující splavné řeky. Byl vybudován v 19tém století a propojil Paříž se Strasbourgem. Je přizpůsoben plavidlům typu Peniche. Rozměry plavebních komor jsou 38,5x5m, tedy stejné jako na Baťově kanále. Nejprve je potřeba vystoupat k vrcholové zdrži. To je zajištěno řadou plavebních komor, které mají spád kolem 3metrů. Plavební komory jsou od sebe v této části vzáleny cca 500m. Plavba je však kupodivu poměrně plynulá, protože komory jsou neskutečně rychlé. Pluje se v hlubokém zalesněném údollí pohoří Vogézy. Na vrcholovou zdrž se dostanete pomocí lodního zdvihadla překonávajícího spád cca50m. Vrcholová zdrž je dlouhá cca 30km a její součástí jsou i dva lodní tunely. Vrcholová zdrž je napájena vodou s obrovských nádrží, jejiž středem kanál vede. Zajímavé je, že hladina kanálu je nižší než hladina vody v nádržích. Sestup začíná plavební komorou se spádem 15m. Dále pak pokračuje přes řadu plavebních komor vzdálených od sebe kolem 2 km. Mírně zvlněná krajina připomíná Českomoravskou vysočinu. U Nancy kanál křižuje splavnou Moselu a pokračuje dále směrem k Marně. Na kanále lze dodnes potkat nákladní lodě typu Peniche přepravující převážně sůl ze solivaru v Dombasle-sur-Meurhte.

O lodích na vodních cestách
Po vodních cestách se pohybují dnes nejrůznější typy plavidel. Od obrovských nákladních lodí až po kanoe či kajaky. Každé plavidlo na vodní cestě však musí odpovídat parametrům vodní cesty. To je celkem logický předpoklad, protože 110m dlouhá loď se prostě do 38m dlouhé plavební komory nevejde. Z toho vyplývá velká rozmanitost plavidel. Uveďme si nyní několik příkladů typyckých lodí, které můžete na vodních cestách potkat.

Motorová nákladní loď
Nejrozšířenější plavidlo vůbec. Jeho délka se pohybuje od cca 38m do cca 135m. Uveze od 150t do cca 5000t nákladu. Nejčastěji převážené komodity jsou sypané materiály(uhlí, písek, štěrk, obilí, obilné šroty, železný šrot a pod.), kontejnery, kusové většinou nadrozměrné zásilky, hutní výrobky. Tankery přepravují kapalné zboží a v poslední době i zkapalněný plyn.

Typická nákladní loď – fracht
Jméno: Grace de dieu
Délka 110 m
Šířka 11,4 5m
Ponor 3,5 m
Nosnost 3020t nebo 208 standartních kontejnerů
Hlavní motor Catepillar výkon 2020 kW
Pomocný příďový motor – bugstral Deutz výkon 500 kW

Osobní lodě
U osobních lodí nelze nalézt typického představitele. Osobní lodě jsou asi nejrozmanitější kategorií lodí. Do této kategorie patří kromě obrovských hotelových lodí s délkou až 135m také nejrůznější motorové lodě plující na pravidelných linkách, kolesové parníky, vyhlídkové lodě ale i lodě plující po velmi specifických vodních cestách například po říčce Punkva v Moravském krasu. Na Baťově kanálu pluje osobní loď Ámos, což je nejmodernější a nejlépe vybavená osobní loď pohybující se na této vodní cestě.

Obytné lodě
Po vodních cestách Evropy se pohybuje velké množství těchto plavidel. V půjčovnách lodí v Evropě se dnes už téměř výhradně vyskytují pouze obytné lodě. Na Baťově kanále se můžete ještě dnes často setkat s hausbóty. Pozor, hausbót a obytná loď NENÍ totéž. Bohužel v česku tyto dva výrazy výceméně splývají. Základní rozdíl je kromě konstrukce i ve využití. Zatímco obytná loď je určena k plavbě a k tomuto účelu je i konstruována, u hausbótu se počítá jen s minimálním pohybem. Hausbót je tudíž téměř neovladatelný a na Baťově kanále mají plavci na hausbótech velké problémy. Díky neovladatelnosti hausbótů se stala již řada ošklivých úrazů. Doporučuji proto se těmto plavidlům vyhnout a raději si pronajmout obytnou loď.